Amur bílý je v Česku nepůvodní druh kaprovité ryby. Původní domovina amura je východní Asie, povodí řeky Amur a Čína. Do tehdejšího Československa se pak dostal přes tehdejší Sovětský svaz roku 1961. Byl u nás pokusně vysazen hlavně z důvodu jeho rostlinožravosti a to za účelem likvidace porostů rákosí. Po potvrzení úspěšnosti chovu v našich podmínkách byl do sportovních revírů poprvé vysazen v roce 1972. Amur má šupinaté tělo hodně válcovité (v mládí je hodně podobný jelci tloušti), se širokou, svrchu zploštělou hlavou a zvláštními ústy se silnými kožnatými pysky plnými požerákových kostí, sloužící k drcení vodních porostů. Oči amura jsou posazeny poměrně nízko, na úrovni koutků úst. Hřbet je tmavozelený, boky zlatavé, břicho bílé.Ve svém přirozeném prostředí dorůstá délky až 150 cm a hmotnosti kolem 50 kg. Největší jedinci v evropských vodách dorůstají délky kolem 100 cm a hmotnosti 15–20 kg. V Česku se amurovi daří lépe v teplejších vodách, tedy hlavně na Jižní Moravě. Dožívá se věku až 20 let.
Amur bílý se mimo svou domovinu přirozeně nevytírá, proto je jeho výskyt podmíněn umělým vysazováním. Vysazuje se do nádrží, tůní, odstavných ramen, do velkých řek i do rybníků. Protože požírá makrovegetaci, je využíván k melioraci zarostlých rybníků. V prvních dnech po vylíhnutí se živí převážně zooplanktonem. Později postupně přechází na rostlinnou stravu, kterou tvoří převážně vodní rostliny a vláknité řasy. K trávení rostlinné stravy slouží jeho prodloužené střevo, které měří přibližně dvakrát více než je délka samotné ryby, většina zkonzumované potravy však odchází z těla nevyužita (poslouží ale jako potrava v rybničním potravním řetězci či podklad pro tvorbu mikroorganizmů). Pokud je amur chován v kaprových rybnících, dokáže se přizpůsobit i stravě předkládané kaprovi. Rostlinnou potravu intenzivně přijímá především při vyšší teplotě vody.
Amur se loví od pozdního jara do podzimu, hlavně v teplých letních měsících a topředevším v podvečer a v noci, konkrétně mezi 19-23 hodinou. Oblíbenou nástrahou, na kterou je loven, je čerstvý hrách, rohlík, či kůrka chleba na hladině, nezřídka však vezme i kukuřici. Po záběru amur zpočátku nijak silně nebojuje, jakmile však ucítí břeh, stává se z něj energický bojovník a zdolávání velkého amura v noci je opravdový zážitek. Amur má velmi chutné bílé, netučné maso a svalovina obsahuje menší počet drobných kostí než kapr. Hodí se na úpravu pečením, či smažením. V Česku si pomalu probojovává cestu i na vánoční tabuli.
RECEPTÁŘ
Amur na víně
600 g amura, 50 g másla, 1 cibule, 5 rajčat, 1 dcl bílého vína, celý pepř, bobkový list, nové koření, mletá paprika, sůl, citrón.
Porce ryby pokapeme citrónovou šťávou a necháme odležet. Na másle zpěníme na kolečka nakrájenou cibuli, přidáme koření, nakrájená rajčata a osolenou rybu. Vše lehce zaprášíme paprikou a podlijeme vínem. Za častého podlévání pečeme v troubě.
