Kapr obecný je natolik typický zástupce sladkovodních ryb, že dal název celé čeledi ryb řádu máloostného. Tato ryba, původem z řek vtékajících do Kaspického jezera, Černého a Středozemního moře, byla postupem času z divoké říční formy (tzv. Sagan), vyšlechtěna do několika kulturních forem (mj. šupináč a lysec) chovaných v rybnících po celém světě. Díky své popularizaci coby jednoho z tradičních symbolů českých vánoc je znám hlavně coby buclatá zlatožlutá rybniční ryba o tržní velikosti do 5 kg, ale díky usilovnému křížení a šlechtění je znám nespočet barevných variací (kapr modrý, červený, zlatý, černý, dvou i tříbarevní) i anatomicky odlišných forem. Populární jsou hlavně KOI-kapři, kteří zdobí nejedno zahradní jezírko. Kapr roste velmi rychle a v podmínkách tržního chovu dosahuje za 3 roky váhy až 2kg. Na sportovních vodách nejsou ovšem vyjímkou ani úlovky velikosti přes 100 cm dosahující hmotnosti až 30kg.
Do takové velikosti kapr ovšem doroste až po desítkách let – nejvyšší doložený věk kapra je kolem 50-ti let.. V našich zeměpisných šířkách je kapr největší původní rybou svého rodu, ryby jako jsou amur nebo tolstolobik jsou zcela nepůvodní, do našich vod uměle vysazované ryby. Kapr je všežravec, který bere dobře na jak na rostlinnou, tak i na živočišnou nástrahu a vzrostlý jedinec nepohrdne ani drobnou rybku. Kapr nemá v tlamě jazyk ani zuby, potravu nasává svou vysunovací tlamou ze dna nebo hladiny a rozmělňuje požerákem. Kapr se v našich podmínkách dobře rozmnožuje i v přirozeném prostředí v řekách i nádržích. Ke tření dochází v období od května do června, záleží na teplotě vody (nejméně 13stupňů) a dochází k němu podél břehů bohatých na trávu. Samice (jikrnačka) vypustí jikry a samec (mlíčňák) je oplodní. Jiker je kolem 1 milionu a mají průměr 1,5-2 mm. V přírodě ovšem přežije pouze nepatrné promile potěru, ihned po vytření jsou jikry požírány ostatními druhy ryb a ani odrostlý plůdek nemá velkou šanci uniknout predátorům, okounem a ježdíkem počínaje, štikou a sumcem konče. Proto je kapra nutno do našich sportovních vod uměle vysazovat, nejčastěji ve stáří 3 roky. Jen nepatrné procento takto vysazených kaprů dosáhne kapitálních rozměrů, tlak rybářů na svazových revírech je tak velký, že vysazení kapři téměř ihned mizí. Plavaná, položená a nově i lov na feeder – to jsou oblíbené způsoby lovu kapra. Doba, kdy se kapr převážně chytal na bramboru na háčku velikosti malé kotvy k pramici a kdy doporučovaná síla vlasce na velkého (rozuměj 3 kg) kapra byla 0,3, nebo raději 0,35, je dávno tatam. Špička háčku musela být schovaná hluboko v návnadě a hodit do vody hrst krmení bylo považováno za mrhání surovinami… Při použití jemného náčiní a velké dávky trpělivosti není vyjímkou ulovit kapra kolem 80 cm na vlasec síly 0,14. Každý rybář má svoji vybroušenou techniku lovu kapra, na kterou nedá dopustit. A kapitální kapr, který nepřišel dodnes – tak ten URČITĚ připlave zítra.
Na našem revíru SRS je nejmenší lovná míra kapra 42 cm a kapr od 60 cm musí být vrácen zpět. Povinné je i použití podložky pod ryby. Tak jsou zaručeny zážitky z lovu kapitálních kaprů opakovaně pro všechny.
KDYŽ VÁNOCE NA MORAVĚ, TAK S KAPREM !
Štědrý den… Sváteční atmosféra, usměvaví rodiče, nažehlené děti… Alespoň podle katalogů obchodních domů a reklam v televizi. Realita je ovšem této idylce poněkud vzdálená, manželky se honí v kuchyni, děcka po celým baráku a tátové bůhví kde. S tímto dnem je spojeno spousta tradic, ale spolu s nazdobeným stromkem je tu ještě jedna stálice - Štědrovečerní kapr. Pravda, v některých rodinách je nahrazován jinou rybou, ale uznejte, jak vám zní třeba – Štědrovečerní makrela… Brrr. To my, rybáři, máme tu výhodu, že když chytíme kapra, máme z toho druhé vánoce. Někteří i třetí a čtvrté…
Někdo kapra stahuje, jiný nedá dopustit na propečenou kůžičku, jeden nešetří česnekem, druhý kapra řádně vymáchá v marinádě.Ano, schválně píšu v mužském rodě, u nás doma kapra připravuje muž. Takže vím, o čem mluvím, když napíši, že kapr připravený s chutí a láskou chutná dvojnásob. Hlavně manželkám, to vám zase potvrdí ta moja… Zpestřete si svoje rybářské chutě a zkuste mírně odbočit z vyjeté koleje tradice na souběžnou kolej experimentu a zkuste připravit kapříka trošku jinak. Ostatně, kapr si zaslouží i jiné věčné spočinutí než ve strouhance. Dovolím si předložit vám náš rodinný recept, který praktikujeme dlouhá léta k všeobecné spokojenosti celé rodiny. A když takto kapra připravím i mimo vánoce, v podvědomí zazní jemné cinkání rolniček.
„KAPR NA ŽAMPIÓNECH S VLAŠSKÝMI OŘECHY“
Kapra nakrájejte na podkovy, úplně postačí ryba kolem 2kg. Kůžičku tentokrát ponechte, aby se porce při obracení nerozpadly. Počítejte čtyři podkovy na pánev. Porce osolte, mírně opepřete, kdo má rád, přidá trochu kmínu (kapr je naše ryba, tak co mu nedopřát naše koření, že) a nechte hodinu odležet. Mezitím donuťte tchýni vyloupat vlašské ořechy (šťastlivci, kteří nevlastní tchýni, si je s chutí naloupou sami), ale jádra pěkně na půlky, žádnou drť. Žampióny pokrájejte na plátky, bude stačit velká hrst na pánev. A nyní to hlavní – otevřete láhev vína (tohle by mohl zvládnout tchán). Víno by nemělo být příliš aromatické, aby se nepřebíjely vůně. Rozpusťte na pánvi půl na půl sádlo s máslem, vložte odpočaté podkovy, přiměřeně podlijte vínem a pod poklicí zvolna duste asi 5-7 minut. Poté podkovy obraťte a do volných prostor mezi masem nasypte ořechy a žampióny tak, aby byl vyplněn všechen prostor. Žampióny se smrsknou, těch dejte klidně víc. Jako třešinku na dort položte na každou porci půlku slabého plátečku citrónu. Poklici už nedávejte a pomalu pečte do úplného vypaření vína. Víno vytáhne z kapra rybinu a dodá masu nádhernou chuť. A ty ořechy – přímo božská mana. Přílohu podle zvyku, my si dáváme hranolky, bramborový salát je sám o sobě plný chutí a nevynikne tak chuť kapra. Ta naopak vynikne, pokud zapíjíme kapříka zbylým vínem – ryba přeci musí plavat i na své poslední cestě!
Dobrou chuť přeje Spolek rybářů Sokolnice
Jak na filety z kapra
